V poslední době se čím dál častěji setkávám s názorem, že si člověk vystačí s umělou inteligencí. „Vždyť mi rozumí, odpovídá hned a stojí pár korun,“ slýchám. Jako někdo, kdo se pohybuje v oblasti online poradenství a terapeutické podpory, se na tento fenomén dívám s fascinací i jistou obezřetností.
AI: Výkonný stroj na data, ne na city
Přiznejme si to – AI (včetně placených verzí) je fascinující nástroj. Má přístup k miliardám dat, studií a metodik. Dokáže skvěle strukturovat myšlenky, navrhnout dechová cvičení nebo shrnout odbornou literaturu.
V čem AI vyniká:
Dostupnost 24/7: Odpoví Vám i ve tři ráno.
Absence studu: Pro někoho je snazší napsat intimní věc stroji než člověku.
Rychlé tipy: Skvěle funguje na technické rady (např. „jak si naplánovat den“).
Proč ale „miliardy dat“ nestačí?
Terapeutická práce není jen o přenosu informací. Je o vztahu. A právě zde naráží i ta nejchytřejší AI na své limity.
Chybějící intuice a kontext: AI nevidí Vaše stažená ramena, neslyší třes v hlase a nevycítí ironii nebo potlačený pláč. Terapeut „čte mezi řádky“ způsobem, který žádný algoritmus nenapodobí.
Zodpovědnost a etika: AI nemá svědomí. Pokud se dostanete do skutečné krize, stroj Vám může vygenerovat naučenou frázi, ale nedokáže s Vámi tu situaci „odžít“ ani nést zodpovědnost za doporučení.
Lidské „já taky“: Pocit, že na druhé straně sedí živá bytost, která Vám skutečně rozumí, je v procesu hojení klíčový. U Aspergerova syndromu (PAS) to platí dvojnásob – validace od člověka má úplně jinou váhu než potvrzení od kódu.
Verdikt: AI jako mapa, terapeut jako průvodce
AI je skvělá mapa. Ukáže Vám cesty, možnosti a definice. Ale terapeut je průvodce, který s Vámi tu cestu reálně ujde. Pomůže vám nezabloudit v emocích, které stroj prostě nepociťuje.
Certifikovaný odborník není jen „databáze znalostí“. Je to partner v dialogu, který Vám věnuje svou plnou, lidskou pozornost. A to je luxus, který Vám žádná placená verze softwaru nenabídne.
„Data nás mohou informovat, ale pouze lidské spojení nás může uzdravit.“