U kluků je to často jasné – vyhraněné zájmy, potíže v kolektivu, přímočarost. U dívek je to ale jiné. Jsou to mistryně v maskování. Celý den ve škole se snaží napodobovat chování ostatních, být „normální“, zapadnout. Večer pak přicházejí domů naprosto vyčerpané, v tenzi, kterou okolí nechápe.
Často za mnou přicházejí rodiče s tím, že jejich dcera je „jen úzkostná“ nebo „přecitlivělá“. Ve skutečnosti ale skládáme skládačku neurodivergence. Ten chybějící dílek puzzle, o kterém jsme mluvili, je právě pochopení, že jejich mozek funguje jinak.
V online poradně se zaměřujeme na to, jak sundat tu vyčerpávající masku a přitom se v běžném světě neztratit. Učím dívky i jejich rodiče, že být jiná neznamená být rozbitá. Znamená to jen, že potřebujete jiný návod na použití své vlastní energie.