Cesta k vlastní hodnotě

V terapeutické praxi se často setkávám s lidmi, o kterých okolí říká:
„Ty všechno zvládáš.“
Navenek se usmívají, fungují a nezištně pomáhají druhým. Přesto po chvíli ticha v bezpečí poradny často zazní věta: „Já už vlastně ani nevím, kdo jsem.“

Nejde o slabost. Jsou to spíše roky života, kdy byl člověk více pro ostatní než sám pro sebe. Naučil se ustupovat, nezatěžovat a být neustále „v pohodě“.
Někde po cestě pak začal pochybovat o vlastních pocitech i potřebách.

Sebedůvěra totiž nevzniká z dokonalosti ani z pochval druhých.
Vzniká ve chvíli, kdy člověk začne znovu věřit sám sobě.

V rámci online poradenství a terapeutické podpory často nehledáme
cestu k „silnější osobnosti“.
Hledáme cestu zpět k sobě. K hlasu, který byl dlouho potlačený větami jako:

 „Nepřeháněj.“

 „Buď hodná.“

 „Hlavně nedělej problémy.“

Pamatuji si na okamžik, kdy jeden z mých klientů po několika setkáních řekl:
„Dnes jsem něco odmítl... a necítím vinu.“ Možná je to nenápadná věta, ale ve skutečnosti je to obrovský krok. Protože zdravá sebedůvěra není o tom být nejlepší.
Je o pocitu, že máme právo být sami sebou.

Často se setkávám s lidmi, kteří navenek fungují bezchybně,
usmívají se a pomáhají druhým, zatímco uvnitř prožívají hlubokou
nejistotu o tom, kým vlastně jsou. Sebedůvěra vzniká ve chvíli, kdy člověk
začne znovu věřit svým vlastním pocitům. Naším společným cílem v terapii je najít cestu zpět k vlastnímu hlasu, který byl dlouho potlačován snahou vyhovět ostatním.